Svobodné zednářství a jeho ideály
Svobodné zednářství je nezávislý zasvěcovací řád, kolem kterého během staletí vznikla celá řada mýtů, polopravd i lží. Zřejmě to bylo dáno tím, že šlo o tajné společenství, kterému se přisuzovalo cokoli (včetně černé magie, spolčení s ďáblem, snaha o světovládu atd. atd.) Pravdou je, že jde o řád diskrétní, což souvisí s historickou tradicí a v dobách minulých i se zjevným pronásledováním svobodných zednářů.

Svobodní zednáři se hlásí ke kultuře starověkého Egypta, k Bibli, k stavitelům gotických katedrál (od nich převzali zednáři celou řadu nejrůznějších symbolů), konec konců i k pronásledovanému templářskému řádu. Nejsou nevěřící, protože Boha nazývají Velikým architektem Všehomíra bez ohledu na nejrůznější náboženské sekty, hnutí i církve. Bůh je jen jeden a pro všechny.

Svobodní zednáři věří ve zdokonalování lidstva a bratrství lidí na celém světě. Začínají především sami u sebe. Celý život by měli usilovat o zlepšení svého charakteru, zbavovat se špatných vlastností, pečovat o svůj duševní růst, pomáhat druhým, zkrátka jednat tak, aby lidé v jejich okolí mohli říci, že je to dobrý člověk, aniž by tušili, že jde o zednáře. Ne všichni svobodní zednáři odpovídají ideálu, jsou lidmi jako všichni ostatní, ale cesta k dokonalosti je jim otevřena.

Z historie
Svobodné zednářství vychází ze středověkých kamenických cechů, jejichž tajemství stavby bylo předáváno z generace na generaci. Postupně se z čistě odborné profese vyvinulo zednářství spekulativní, až se roku 1717 spojili v Londýně čtyři zednářské lóže a vytvořily Velkou anglickou lóži. Během let se zednářství šířilo po Evropě i v USA.

Nejstarší lóže u nás " U tří korunovaných hvězd a poctivosti" vznikla r.1741 v Praze. Pak už se zakládání lóži postupně šířilo po celé naší zemi. V roce 1782 v Brně vznikla lóže "U vycházejícího slunce", další lóže Pythagoras vznikla roku 1785 v Opavě. Po první světové válce, roku 1919, vznikly v Praze první české lóže J.A.Komenský a Národ. Ty spolu s dalšími třemi vytvořily roku 1923 Národní velikou lóži Československou, kterou před druhou světovou válkou tvořilo 25 lóží a 4 zednářské kroužky. Po Mnichovské dohodě se zednáři v naší zemi rozešli. V letech 1947 až 1951 čeští zednáři svou činnost obnovili, ale byli tak ostře sledováni, že sami svou činnost ukončili. V listopadu 1989 zůstalo celkem 28 českých svobodných zednářů. České zednářství zahájilo znovu svou činnost v roce 1990 v Praze.

CO JE SVOBODNÉ ZEDNÁŘSTVÍ

„Zednářství jest dokonalý mravní systém, zahalený v alegorii a vyjádřený symboly.“

„The Book the Lodge“ Londýn 1879

„Podstata svobodného zednářství zakládá se v sledování vyšších, obecně prospěšných cílů bez vyhledávání osobního prospěchu.“

„Johann Wolfgang Goethe

„Zednářství je zřízení tradiční, lidumilné, filosofické a pokrokové, založené na přijaté zásadě, že všichni lidé jsou bratři.“

Mezinárodní zednářský kongres, Ženeva září 1921

„Pěstujeme a šíříme pravou humanitu; jsme vázáni čistě lidským zákonem mravním; vidíme v sobě navzájem bratry a zoveme se navzájem bratry.“

Základní směrnice svobodného zednářství československého 1923